Prokvílená noc k tomu všemu dalšímu mi tedy připadá, že přišel čas. Čekat, čekat a pak nahonem řešit aktuní bolest, selhávání a agónii, to je hrozné trápení pro to zvíře. A jen proto, abych já nerozhodla? To jsem nedokázala a radši rozhodla. Jednu agónii jsme "spolu prožily" a další byla za rohem, nechtěla jsem, aby to (ona) zažila znovu. Uff je mi děsně, jen na to vzpomenu.