Marko, já za psy netruchlím, bezprostředně mě to dojme, mám hezké vzpomínky, ale to je celé. Pes žije přítomností, nesní o tom, jaké to bude, až půjde dcera do o tanečních.

Z druhé strany pes je hodně navázaný na člověka a navíc o smrti ví možná víc než my. Proto bych byla opatrná v tom ho "na závěr" zradit.

Poslední fenu jsem odnesla utratit 3 měsíce poté, co mi to navrhoval vet, užila s námi ještě dobré prázdniny, ještě ten den jsem ji vynesla na pozemek k sousedům, kde popoběhla za dětmi a dostala kus buřta.

Večer začala naříkat, veterina je vedle, naštěstí bylo prázdno. Šly jsme s dcerou a bylo to klidné, položila hlavu k ní, už chtěla..