"Tak ne každej je tak asertivní, že zavelí cizímu člověku jdeme nastupovat zadními dveřmi a pak použije kočár jako tank, aby se prodral ostrůvkem "

No, tak nějak jsem to dělala já, to je pravda. Jen bych mírně opravila, že jsem nevelela, ale vždy poprosila.

"Mně je nepříjemný žádat cizí lidi, aby mi pomáhali s kočárem do tramvaje a pokud zrovna extrémně nespěchám na nějakou zásadní událost, čekám radši na nízkopodlažní tramvaj a už z dálky vidím, jestli je to ta nová co má prostor pro kočár vpředu, nebo některá z těch starších typů s nízkopodlažními dveřmi někde uprostřed."

Tomu rozumím - prostě buĎ se naučíš si žádat nebo dýl čekáš. Je na tobě, co ti víc vyhovuje.


"Jezdíme tramvají denně a že bych potkávala nějak houfně kočáry mimo vymezený prostor, to se mi fakt nestává."
Houfně to není, ale přijde mi, že to je častěji než aby to byl jen občasný omyl.