Ono to zblbnutí nepřijde rázem. Ono je to spíš o tom, že člověk pak už má méně impulsů, menší potřebu nebo nutnost se něco nového učit, takže se už tolik nerozvíjí. Nezhloupne, ale stagnuje, zatímco "my mladí" kolem něj se učíme nové věci, máme více informací, takže senioři se pak mohou jevit zaostalejší. Což v jistém směru jsou. A jak tady zaznělo, jejich informace pro nás už nejsou tak hodnotné, protože jsou často zastaralé a buď už neplatí, nebo je nepotřebujeme (třeba kdy zasít ječmen). A opravdu na internetu najdeme teď všechno, i to setí ječmene, i tu manželskou poradnu, a věřím, že na YouTube bude i nějaký ten návod na pískání.

Dalším z aspektů je, že zejména senioři, kteří mají méně sociálních kontaktů, už nemají kolem sebe takovou paletu různorodých informací a názorů, takže si třeba na politiku tvoří svůj názor jen z toho, co mají k dispozici. Když se bavím se svým tchánem, který sleduje TV Barrandov, tak je úplně zjevné, jak je ovlivněný tím, co se tam prezentuje a vydává se za jednoznačné pravdy, on tomu věří do posledního slova, protože "to říkali v televizi". Kdyby sledoval i jiný kanál, četl různé typy novin, pokecal o tom s chlapama v práci, tak by měl víc informací a udělal by si třeba jiný obrázek, ale on nemá potřebu něco hledat, protože tomu věří, nechápe, proč by neměl. Při aktivním styku s lidmi by byl motivovanější.

A když se v pozdějším věku přidají nemoci, tak se vše ještě zhorší, to pak opravdu v podstatě zhloupnou, nezvládají věci, které dříve zvládali, jako obsluhu různých přístrojů, pochopení psaných instrukcí, zapamatování si jmen, dat apod. Samozřejmě existují čupr důchodci, co v osmdesáti jezdí na zájezdy k moři a telefonují smártfounem, ale realita je taková, že většina jich to prostě nezvládá. Cestování fyzicky, telefon mentálně. A je jedno, jak moc by chtěli a jak moc se snaží.