Logicky pohled člověka na konci života je naprosto jiný. A nejde ani tak o praktické dovednosti, ale spíš o uvědomění si podstaty života. Starý člověk ví, že kojeni/nekojeni, vztekani triletaka, kopačky v šestnácti nejsou životní prohry a nemusí mít vliv na kvalitu života.
Nevim, co máte kolem sebe za seniory, ale toto já na těch mých miluju. A teď nemám na mysli jen rodiče, ale i bývalé kolegyne, rodiče kamarádů, ale třeba i sousedy.
A jak někdo správně napsal, pohled na to, že ve vysokým věku může mít život naplnění a smysl.