Persepolis,

hezky řečeno.

Také vnímám rozdíl mezi hyperkorektností a respektem, a vnímám ho velmi podobně.

Respekt mi přijde normální a žádoucí, ale hyperkorektnost mi přijde pokrytecká, přesně z toho důvodu, co říkáš.

Při respektu si o tom druhým nic ošklivýho nemyslíš, i když je jinej než Ty. Z toho zcela samozřejmě plyne i to, že nemáš ani potřebu se o té jeho jinakosti jakkoli hanlivě zmiňovat, protože ji jako nic hanlivýho nevnímáš. Takže kdyby byl Tvůj kamarád třeba cikán, tak nebudeš mít potřebu to zmiňovat o nic víc, než bys měla potřebu zmiňovat, že jinej kamarád je třeba Fin, má kudrnatý vlasy nebo nosí modrý triko, protože bys ničemu z toho nepřikládala jinej než ten vyslovenej význam, kterej by s sebou nenesl žádnej hanlivej podtext. Ale zároveň by to znamenalo, že se nemusíš vyhýbat jako čert kříži tomu, abys vůbec kdy vyslovila slovo "cikán", stejně tak jako se nevyhýbáš vyslovení slova "Fin".

Za korektní a žádoucí považuju, že i lidi, kteří ten respekt necítěj, jsou směrováni k tomu, aby se krotili. Sice to často stejně někudy na povrch vybublá, takže rasista si sice myslí "línej špinavej cikán", ale neřekne to, protože ví, že by to říkat neměl, místo toho řekne "nepřizpůsobivej spoluobčan" a spiklenecky přitom zamrká okem, aby to bylo každýmu jasný. To mi rozhodně nepřijde ideální, ideální by byl ten respekt, ale pořád je to lepší, než kdyby mluvil hnusně bez zábran.

No a hyperkorektnost je, že si i ten první, kterej přirozeně respektuje, musí dávat velkej pozor na pusu, aby z ní nevypustil slovo "cikán", a pokud to náhodou udělá, tak se na něj vrhne dav, kterej ho obrazně zlynčuje, a to mi už přijde nebezpečný.