Libiku, ještě k tomu sebevědomí. Moje sebevědomí není určeno tím, jak se ke mně chovají ostatní (oni neurčují moji hodnotu), ale jak se chovám já sama k sobě. Pokud si sama sebe vážím, moje sebevědomí nemůže nabourat sebevětší blbec nebo ponižující chování. Je to pořád jenom vnější atribut situace, ve které se ocitnu, ne můj vnitřní faktor.

Moji objektvní hodnotu přece nemůže určit to, že si o mě někdo myslí, že jsem česká služka. Prostě nejsem, i kdybych reálně fakt byla, jakmile si to nemyslím sama o sobě, tak se to mého sebevědomí netkne. Já nevím, je to solipsismus?