Myslím si to samé. Dneska jsme dopoledne jeli autem na výletní trase blízko Prahy, z musu, tak jsem to zase viděla, všechny ty cyklisty, auta, cyklisty, výletníky na jiných vehiklech, běžce.. asi ti lidi nějak musí, nevidí jinou možnost. A zřejmě mají i více času, se kterým potřebují nějak naložit. Minulý týden zase jsem se jiným řízením osudu ocitla v lese, bylo tam moc hezky a taky rušno jak na korze a to ani nerostou houby.
Může to možná souviset s tím, že se to obecně má za zdravé. Když vystoupáš na Everest, jsi větší (a zdravější) sportovec, než když jdeš jen na Sněžku.
Těžko říct, jestli má cenu to zakazovat. Podle mě lidem čím dál víc chybí v životě skutečná témata, která by žili a s tím souvisí i nenasycená potřeba pohybu. Tak někam jedou, pak zase zpátky a dobrý. Den pryč, hormony se vyplavily, společensky je to OK. Já se teď pohybuju hodně za prací a i když nechodím pěšky, je to znát. Puzení k výletům se limitně blíží nule. Není to jako v době kamenné, ale princip je to stejný, musím někam dojít, abych nasbírala na stravu, pak se vrátit domů a krmit. Pak spím a pak znovu. Dělá mi to dobře.