NedOkazu posoudit, to leda statistika. Ale v mem detstvi a mladi kolem me byli raky onkologicky nemocni, ne primo ma rodina, my mame spis cevni zateze, ale proste kolem. Vcetne “mladych”, i kdyz mne moje 53 leta nevlastni babicka mlada neprisla. A treba dite me spoluzacky, holcicka se uzdravila, uz je to spousta let.
Rakovinu vnimam takovou zakernou pomalou, ale furt je tam cas a velka moznost k uzdraveni, jako zakernejsi vnimam urazy hlavy a cevni prusvihy v hlave, tam neni cas na nic a je to mnohem nicivejsi. A tuhle jsem poslouchala docenta Benese, rikal o mrtvici a spol neco podobneho, a taky, ze pocet pripadu nenarusta, ze je to jen dojem. Pokud teda cituju dobre.