No, tak ty uvedené příklady bych mohla trochu považovat za "týrání" v případě, že žena je v domácnosti, a to dobrovolně, aby se věnovala dětem a domácnosti. Potom by fakt mohla s "předáním dítěte" počkat, až se manžel zuje a vydýchne. Až to dítě bude větší, přiběhne nejspíš samo a bude stejně po "vydýchávání" (za předpokladu, že bude mít tatínek s dítěte nějaký běžný vztah). A vařit by se taky asi mělo s přiměřeným ohledem na chutě obou, samozřejmě s tím, že pokud např. chce muž párky, když nejí nikdo další z rodiny, tak si snad zvládne ohřát párky sám, pokud trvá na nějakém pracném jídle jako svíčková nebo guláš, když žena to nejí a neumí uvařit, lze to sníst v restauraci nebo objednat z restaurace domů a není třeba trpět atd ...
Pokud chodí do práce oba rodiče, tak by uváděné "týrání" zřejmě nemělo mít šanci existovat - ve vaření (a případném týrání druhého neoblíbenými potravinami, pokud je to jejich koníček) se mohou střídat a i dítě by se mělo předávat oběma směry, tj. může předávat mezi dveřmi i muž ženě, třeba jí pak dojde, že to není optimální ...