S mužem jsme horolezci a hydrofobové, ale s dětmi jsme k moři začali jezdit. Pro nás je ideál brzy ráno vstát, vyrazit na výlet do kopců, v horském městečku si dát kafe a dětem zmrku a k moři jít až tak v 16 hodin, 2 hodinky u moře bohatě stačí. Povinné je vždy dopoledne po příjezdu, kdy manžel dospává cestu a děti jsou fascinované.

Co mě na moři baví: je to živel, najdou se u něj poklady. Pít rakiji na útesech s přáteli. Bběhat na mokrém písku na okraji moře a nechat se ofukovat větrem. To si připadám, že jsem součástí přírody. (Ale v horách mám to ofukování mnohem radši)