Hm. Já mám hudebně nadané děti v hudebce, ale víš co? Musím s nimi cvičit. Jsou ještě malé. Dokonce hudebka to ode mě ještě drze očekává, asi neumí učit a delegují to na mě. Jedno dítě, to nejstarší, je prudce intelgintní a to nejen měřítky Mensy, která měří jen určité složky intelektu a jiné nepočítá, ale má to i změřené dvakrát od dvou různých, ale kompetentních psychologů. A zase, nezbývalo nám, než se mu věnovat. Museli jsme s ním dělat. Ve škole dostal prostor bez papírů, protože byl (a je) milý a komunikativní. A dokázal pochopit, že není pupek světa a občas holt musí počkat.
Po páté třídě šel na gymnázium,to bylo celkem optimální, tam mu naložili šprtandu a už se tužil a vzdoroval a pěkně sílil.