Nevím, ale mě teda samotnou s dítětem bezprostředně po prodělaném šokovém stavu při otravě krve(a život ohrožujícím stavu) poslali na vyšetření bez jakéhokoliv odborného doprovodu.Musela jsem s ní na ultrazvuk i do čekárny dětské chirurgie.
Hroutit jsem se teda začla až potom. Kdy jsem si uvědomila, že jsem držela v náručí svoje dítě na hranici života a smrti. A to trauma mě strašilo hodně dlouho.
To tam běžně dělají, že pošlou matku s dítětem.
Dnes bych asi reagovala úplně jinak. I když kdo ví. On je člověk v úplným transu v tu chvíli.