My jsme neorganizovaní všichni, kromě nejstaršího dítěte. Ráno tu všichni lítáme jak pitomci, jeden hledá notebook, druhý klíče, třetí zjistí, že nemá nasbírané podzimní listí na výtvarku, batoleti nemůžeme najít dvě boty od jednoho páru, kocour nedorazil domů, došly rohlíky na snídani, všichni zaspali a motají se v jedné koupelně a nikoho nenapadne jít si čistit zuby do patra.

Holka už je dvacet minut vzorně vypravená, hledí na to s očima navrch hlavy a stresuje, že když hned nevyrazíme, tak nestihne školu. Myslím, že ji, chudinku, dovádíme k šílenství. Fakt ji lituju, ale nedokážeme nedělat chaos, i když se opravdu snažíme. V poslední době jezdí o hodinu dřív do školy (jediný bus, co tu ráno jede), jen aby nemusela jet s náma autem a vystresovat se.