kruci,
nevím, jak to myslíš. Nemám tuhle zkušenost. Navíc nechápu, co se má dít "přímo tomu člověku"? Z řekněme obecného pohledu mám kolem sebe "nepěkných životních osudů" docela dost. Nejlepší kamarádce zemřeli během jednoho roku oba rodiče. Umírali na ošklivé a bolestivé nemoci. Jedné mé blízké příbuzné se zabil v autě dvacetiletý syn, pak jí tragicky zahynul čtyřletý vnuk (resp. po nehodě byl nějakou dobu v kómatu a pak zemřel), s manželem si vzali do péče malou vnučku, protože její matka vážně psychicky onemocněla a otec odešel od rodiny, pak manžel poměrně mladý zemřel na rakovinu... celkem dost nálož na jednoho člověka. A takhle bych mohla pokračovat ještě hodně dlouho. Nebo to se taky nedělo "přímo tomu člověku"? Že by cokoli z toho někoho z podstaty změnilo, to fakt nemůžu říct.