jsem případ, který vyhodili od státnic, paradoxně nespravedlivě, protože ač jsem toho nějak přehnaně moc neuměla, otázky, co jsem dostala, jsem uměla (nikdy jsem nedostala odpověď co byloi špatně, jen že mi chyběl jeden celý bod - ó bóže). Na sebevraždu jsem zralá nebyla, ale ta frustrace je velká. Kdybych je neudělala ani na druhý pokus, asi bych se pověsit nešla, ale brala ybch to jako celoživotní prohru (vím, je ještě třetí pokus).
V to článku se nepíše, zda to byl první pokud ani jaké jsou možnosti nápravy. Obecně ale jak jsou rozumní přezkušující, tak jsou i zamindrákovaná paka. Mě spíše připadají státnice tak trochu přežité, těch informací jsou mraky a vyučující má (nebo by mohl mít) často toho žáka před sebou celý semestr nebo i déle, vidí jak funguje, jak plní zadané úkoly