Půlko, tohle zažívala dcera v hostitelské rodině, kde byla během sexty. Byla z nich úplně na mrtvici, a jen žadonila, aby se snažili, že fakt potřebuje odvézt... Jinak na ni byli hodní, měla je ráda, dodnes je s nimi v kontaktu, ale ten chaos ji deptal.

O hodinu dříve busem by ráda jezdila, ale to nebylo možné.

Byla ještě ve větším šoku proto, že naše rodina je celá "spořádaná", rána jsou klidná, všechno je na svém místě, chodíme obvykle včas, jsme si vědomi i skutečnosti, že pokud odchází z jedné domácnosti najednou čtyři lidi, bude opuštění předsíně trvat déle, než když jde jen jeden, apod.
No přežila to, a aspoň ví, že lidi jsou různí a fungovat mohou i chaoti