Za nás tedy se opakoval jenom ten neúspěšný státnicový předmět, ale na druhou stranu tedy sice existovala "státnicová komise", ovšem ve skutečnosti to probíhalo tak, že jednotlivé státnicové zkoušky se dělaly každá zvláš´t v jiné místnosti a tam byl jen ten jeden zkoušející, ostatní členové "komise" zkoušeli jiné studenty v jiných místnostech ze "svého" předmětu opět každý sám. Obvykle tedy v místnosti byli se zkoušejícím alespoň dva studenti (jeden byl zkoušen a jeden se připravoval, někdy byli zkoušeni oba naráz), ale stalo se i, že jsem (při státní zkoušce) byla se zkoušejícím v místnosti sama (ve skupině nás bylo třeba 7-8, někdo se mohl omluvit, zbylí pak "kolovali" mezi 4 místnostmi dle své volby, tak to vycházelo různě). Na konci tedy byla "porada komise" a údajně se tam různé "průměrovalo" (když chtěl někdo někoho vyhodit, tak druhý snížil svoje hodnocení, aby mohl z toho "kritického. dostat trojku atd.), ale pokud ten osamělý zkoušející tvrdil, že "u něj hrůza a určitě neudělal", tak mu to těžko mohl někdo vymluvit, když u toho nebyl ...