Ještě si tak uvědomuji, že osobně mám štěstí, jakožto stav mysli, zařazeno v několika kategoriích.
1) Dlouhodobý, setrvalý, avšak méně intenzivní pocit štěstí nad svým životem. Minulým, přítomným i tím budoucím. Z toho co jsem zažila a co se mi povedlo. Že se mi splnily mé sny. Že to bylo hezké. To je myslím důležité k závěrečné rekapitulaci. Mohlo by se tomu říkat i intenzivní spokojenost.
2) Delší a hodně intenzivní pocit štěstí když mě něco naplňuje, uspokojuje, povede se, baví mě a hodně silně a šťastně to prožívám.
3) A pak takové ty krátké, ale silné pocity štěstí, které mě naprosto opanují, až se z nich nemohu nadechnout. Když jsem v euforii z něčeho a prožívám až orgasmické štěstí, které mě celou zaplaví a pohltí.
A všechny tyhle stavy se tak různě střídají, přicházejí čekaně i nečekaně a zrovna tak odcházejí.
Ale jinak jsem nostalgik, melancholik a depresant. A taky mě to baví.