V práci nevynikám, každý tam děláme něco jiného a není se s kým srovnávat. Jen mi tedy kolegyně říká, že mi to jde o moc líp než mojí předchůdkyni.. V tomto směru ambice moc nemám.

"jak jsem dřív chtěla "něco velkýho dokázat", tak postupem času docházím k závěru, že mi spíš než dokázat jednu velkou věc připadá žádoucí dosáhnout celkový harmonie a vyváženosti v životě - práce, vztahy, koníčky, celkovej přístup " - Tak to si myslím, že je velká věc, dosáhnout harmonie v životě. Kdybych toho dosáhla, asi bych byla spokojená.

Děti nevím, nijak neřeším. Teď jsem se ale fakt bavila na tanečním vystoupení ml. dcery. Motala se tam jak špína v kýblu, total mimo rytmus.. Ale když se jí před vystoupením zeptám, jestli to umí, tak o sobě nepochybuje, na poslední zkoušku jít nemusí, ptž ona to přece umí. Tak to jsem si říkala, že je šťastná povaha