Rozállie,

ale kdepak, to je naopak úplně legitimní otázka.

Protože to odkrývá další vrstvu - jak je vlastně definovaná ta "dokonalost"? Mají se Tvé dorty nebo moje hraní poměřovat nějak objektivně (a v tom případě by možná neobstály), nebo je potřeba při tom celém přihlížet i k okolnostem (kdybys dělala dorty podle Savarina, tak by byly objektivně mnohem dokonalejší než dorty podle Rozállie, ale lidem, pro které je děláš, by chutnaly méně, takže by vlastně svůj účel splnily hůř než ty od Savarina)?

Nebo "svíčková od maminky", jejíž kouzlo spočívá v tom, že je roky úplně stejná.

Proto si myslím, že ta snaha o neustálé zlepšování/dokonalost/nadprůměrnost sice zní hezky, ale má to svoje meze.