Přidat odpověď
Brala jsme to jako normalku, ze muže byt válka. Jen me dlouho nedocházelo, ze muzu umřít... cvičení bylo trapný, masky smrdely, me vždycky něco chybělo (plastenka bez kapuce, zátěž nesměla byt jedla - a já měla jablka)... Manžel vzpomínal, ze je vzali jednou na nějakou výstavu CO, kde byly postýlky pro miminka s maskami a ze z toho měl noční můry.
Jinak na apokalypsu se připravují lidé i dnes. Kamarádka každé dva roky obnovuje jejich postapokalypticky balík, kde ma trvanlive jídlo, obleky proti prachu a chemii, tablety na úpravu vody a ja nevím co ještě. Známa zas teď chtěla uvařit psovi ryzí z apokaliptickeho pytle, který před x lety pořídil její bývalý. A místo velkého pytle ryze nasla jen velký pytel molů...
Předchozí