To je krásný téma...
Mně je momentálně tak dobře (po dlouhý době opravdu dobře), že jsem se svými nedostatky nechtěla zdržovat
Jsem prostě dobrá, že jsem se zvládla postavit na nohy a získat zpátky svou energii a chuť do života, doktorům navzdory, když se mi snažili "přišít a dokázat" chorobu - to vysedávání v čekárnách mi tedy fakt nesvědčilo, ale s "pošahaným mozkem" jsem si musela pomoct sama.

Pak jsem taky dobrá, že ač mizerný jezdec, z bývalých sporťáků, vidících bubáka za každým keříkem a pod kopyty neznajících nic jiného, než písek kolbišť, umím vykřesat celkem spolehlivého "lesního koně".