Nebo je žena doma a vztahuje se na ni pojištění manžela, což zase vidím jako plus. Co znám lidi, moji příbuzní i lidi kolem, tak matky byly doma s dětmi vždy mladší školní věk dětí. Spíš sloužily jako taxíky dětem, dovoz do školy, ze školy, kroužky a tak. Šlo o takovou střední třídu. Nijak neživořili, žili prostě tak nějak normálně jako žijeme my a ten manželův jeden plat jim docela stačil.
Co mě deptalo nejvíc, že se pořád řeči točily okolo školy, kam dítě půjde, jaké "jméno" má ta škola, jestli je dost dobré, kolik to bude stát, jestli na to vůbec bude. Prakticky už od základky. Přiznám se, že to jim vůbec nezávidím a jsem ráda, že žiju tady.