V nestátním sektoru v památkové péči není. Ve výzkumu toho druhu chemie co partner dělá také ne, v zemi je jen Akademie věd a dvě univerzity. Nedávno přešel z jednoho na druhé, předtím měl ještě míň, teď má na tři roky příplatek za projekt.
Tuhle práci jsem dostala po poslání přes 700 životopisů a je aspoň trochu v oboru. Většinou jsem slýchala že s diplomem brzo uteču, nebo že mám sice odborné znalosti, ale neumím to, co potřebovali oni (jsem pomalejší s počítačem, a jazyky mám trochu nepoužitelné; angličtinou rodilého mluvčího v Praze neoslním). Nejsem bohužel psychicky odolná kvůli dlouhodobému nátlaku rodičů, což je důvod, proč hledám bydlení, i když bych nemusela, protože naši v Praze žijí. A na pozicích v soukromých firmách to je sakra nevýhoda. Zajímavé pozice se navíc často dávají známým, nebo zkušenějším lidem.
A ono i ty asistentky a podobné nenáročné práce jsou špatně placené, nebo nejsou výrazně líp... a když to porovnám s nefinančními benefity ve stávajícím zaměstnání, je to u nás lepší (sick days, volnější pracovní doba, zkrácený pátek, stravenky, neplatíme za naše vlastní služby které zhusta využívám). Navíc pořád uvažuji na odchodem do zahraničí, kde jsem měla nabídky ve svém oboru, a z této státní instituce budu mít lepší pozici na pohovorech. Zatím odejít ale nemůžeme kvůli máti a domu.
Varianty jsou takové, že buď klesnou nájmy, nebo aspoň jednomu z nás zvednou plat tak o půlku abychom mohli bydlet bez strachu chytit chřipku a přijít o týdenní peníze, nebo vyskočím z okna až mě otec zase napadne, protože už na to nemám.