Zen, já jsem tak také vyrostla, večeřet se muselo zásadně společně a zásadně jednotné jídlo.
Kdo byl doma brzy, musel se kroutit hlady, dokud nedorazil poslední.
Celkem s ulehčením jsem si to ve vlastní domácnosti zavedla volnější a pohodlnější.
Neznamená to, že si společně nikdy nesedneme, ať už doma nebo někde v restauraci, ale každodenní povinnost to není.