Kudlo, ale jasně, že to, po čem kupující nakonec sáhne, je určovaný spoustou faktorů a nějaké objektivní vlastnosti nebo chuť jsou jen jeden z nich. Ale srovnání ukazuje, že nejsou všechny statisticky stejně důležitý a že zrovna chuť důležitá je. Pokud je ve třiceti okolních zemích velkej výběr chutnejch sejrů za slušnou cenu a u nás ne, přičemž zrovna u nás existujou extrémní administrativní překážky pro výrobu sejrů, čímž se uměle omezuje trh, tak jsou dvě možnosti: buď maj Češi v genech nějakou specifickou afinitu k chuťově řekněme málo výraznejm sejrům (ale znamenalo by to, že se příslušná genová mutace objevila a bleskově a masově rozšířila až po únoru 1948), nebo b) nemaj moc srovnání a i kdyby měli, nemaj na výběr.

Nehodlám zakazovat eidam dvacítku. Ale vsadím se, že kdyby tady byla skutečná konkurence, že i ten eidam dvacítka by byl chutnější. Myslíš si, že v jinejch zemích nevyráběj nízkotučný sejry? Samozřejmě že vyráběj! Protože je po nich poptávka. Akorát jsou prostě chutnější. A slečna držící dietu si vezme 20% eidam starýho typu, protože je zvyklá, i když vedle leží za stejnou cenu jinej, chutnější. Vezme si ten, na kterej je zvyklá, i podruhý, potřetí. Pak možná zkusí ten vedle, prorože vidí, že eidam v regálu furt leží a leží, kdežto ten vedle lidi z regálu furt berou. A už se k starýmu fádnímu eidamu nevrátí, protože jen málokdo je tak zásadovej, aby sám sebe ke svačině trápil fádní chutí, když může hubnout chutněji.