Žiju obecně dost bez představ, očekávání v těchto oblastech. Přijímám vše postupně tak, jak se to vyvíjí, co do situace přinášejí ostatní aktéři a ostatní okolnosti.
Tedy jsem neměla před dětmi představu, jak budou prarodiče fungovat.
Realita: obojí se o vnoučata zajímali, věnovali se jim, na dovolenou brali. Vybavení tedy nekupovali. Ovšem bylo to umožněno jednak tím, že jsme shodou okolností bydleli v jednom městě, jednak tím, že všechny vztahy byly-jsou velmi dobré. Vybavení by asi kupovali, pokud bychom my jako rodiče byli výrazně chudší, než oni, ale tak tomu nebylo, obdarovávání bylo-je vzájemné cca vyváženě.
Kdybychom bydleli vzdáleně a/či vtahy byly z jakéhokoli důvodu nedobré, vyvinulo by se to jinak ale přijala bych to také bez překvapení.

Ohledně svého babičkování jsem též bez výrazných očekávání. Mám první vnučku pár měsíců, a vyvíjí se to nějak ve vzájemném oťukávání co jak kdy - návštěvy dle oboustranné dohody, malinké dárečky... uvidíme jak to bude dál.