mám štěstí, moji rodiče se s radostí a láskou chopili role prarodičů, vnoučata milují, s prvním mi máma hodně pomohla (hlavně když jsem šla na operaci žlučníku a dcerka měla cca 6 měsíců)... na druhou stranu dělí nás přes 100 km a tak jsme je mohli "využít" spíš nárazově... ale i to bylo vždycky super
dneska už tolik síly a energie nemají, ale jak jsou děti větší, naopak začínají být k užitku ony prarodičům