s tím neozváním se...
Já udělala experiment a neozvala se člověku, se kterým jsme byli docela dost v kontaktu. Štvalo mne, že vždycky volám já. Jednou takhle v pátek v červnu roku 2016 mi řekla, že v pondělí zavolá. Tak čekám, který pondělí to bude. Osobně se nemáme šanci moc potkávat.
Zkraje mne to mrzelo, ale beru to tak, že když nemá zájem, tak se nebudu vnucovat.
Stejně jsem to udělala i u jinejch lidí - prostě čekám, až se ozvou první s tím, že počítám, že se třeba neozvou. Když mi někdo řekne, že se mnou zrovna nemůže mluvit a zavolá, tak ať zavolá.
No a halt to někdy trvá roky. Lidi přicházejí a odcházejí.

Jinak k tomu ochlazení vztahů - mne vyhodila jedna z přátel na FB se slovy - tak teda dobrá, když máš takovej názor... A od tý doby mě ostentativně ignoruje. Halt se mi nechtělo kopat do mámy postiženýho dítěte...
Já si s cizími lidmi netykám moc ráda, takže co nejdýl to jde si držím vykání.