No, já si ten příběh znovu přečetla a není tam nic o tom, jak to bude s marnotratníkem dál.

Vyplynulo mi z toho, že otec dal každému jeho podíl, marnotratník ho promrhal a pak se vrátil k otci, že ho snad vezme za nádeníka (tj. nečinil si nárok na podíl svého bratra), což takto podáno vnímám jako jeho velké plus (uznal svou chybu a nečekal nic, jen doufal v milosrdenství).

Otec mu dá víc než očekával (prsten, oblečení, oslavu), ale už se tam neříká, jak s ním naložil dál - jestli ho opravdu vzal jen za nádeníka nebo se s ním ještě dál dělil.

Kdyby to bylo jen ta oslava a ty nový šaty a prsten, tak bych to brala i jako ten hodnej sourozenec v pohodě, prostě má táta velkou radost, že brácha dostal rozum a vrátil se. Ale kdyby mi kvůli němu chtěl krátit můj podíl, aniž by se mě zeptal, tak to by mi vadilo. Kdyby byl nadále už hodnej, tak bych se s ním třeba rozdělila sama od sebe, ale měla bych z toho ten povznesenej pocit, o kterým tu byla těsně předtím řeč.