V té nemocnici nemají psychologa/psychiatra, který by dceru hned vyšetřil? Zvlášť když mají podezření na mentální anorexii? Dcera byla kvůli zhubnutí a nízké váze hospitalizována, psycholog byl první, s kým mluvila. Dokonce on sám se podivoval, že ji nejdříve posílají na psychologické vyšetření a pak teprve hledají případnou organickou příčinu. Velmi nám ale pak pomohl, protože z jeho vyšetření bylo patrné, že se o poruchu příjmu potravy nejedná a tyto závěry předal i na dětské oddělení. Jinak dceři dost ubližovalo, že jí každý podsouval, že chce být hubená. Úplně si dokážu představit, jak se cítíš. Psychika tam určitě bude hrát velkou roli, ale nemusí to být nutně anorexie, to by měli právě rozklíčovat v té nemocnici - může to klidně být, že už je Tvá dcera z toho všeho vyčerpaná ... Můžeš napsat výšku a váhu dcery? Nepochopila jsem, jestli v té nemocnici jí jenom ty nutridrinky nebo i jiné jídlo. U nás to bylo paradoxně tak, že dcera dostávala menší porce jídla než doma, protože si nebyli stoprocentně jistí, že doma nehladověla, a báli se nějaké reakce na náhlé zvýšení kalorií. Výsledkem bylo, že byla hladová a během pobytu ještě něco zhubla.
Organického se nenašlo nic, uzavřeli to jako velký růstový přírůstek + puberta + zvýšená sportovní zátěž. Doporučení: omezení sportu + výživová poradkyně. Ta pomohla nejvíc, opakovaně nám kontrolovala jídelníček + doporučovala změny. Povzbudila dceru v tom smyslu, že když je jí špatně po jídle, je to proto, že je hubená, zesláblá a musí to "vydržet", než se dá tělo do pořádku. Pak že se upraví i ta zácpa. Moc moc držím pěsti.