Kdysi, když byl syn malý, byl hospitalizován v dětské se zvracením a dehydratací - doktorka mi zakázala tam s ním být a kladla si různé podmínky pobytu s dítětem (např. jakási vyšetření, jestli nejsem infekční), dávala mi neochotně kusé a smyl nedávající informace - sedla jsem a napsala jsem věcný leč důrazný email primářce v kopii vedení nemocnice. kde jsem dosavadní postup a přístup lékařů rekapitulovala a zpochybnila -hned ráno nám primářka osobně volala a už to lítalo - zdálo se, že vůbec nemá představu, jak se její podřízení chovají.
Navrhuji sepsat to,co píšeš tady, včetně toho, s čím jste do nemocnice přišli, včetně toho, že jste měli doporučenou kolonoskopii, zdůraznit, že prvnotním problémem, který stále trvá, jsou úporné zácpy, věcně vyjmenovat důvody, proč nejsi přesvědčená, že dcera má mentlní anorexii - nachystej si to, vypiluj to a v případě, že v pondelí nic nezjistí, odešli to z dotazem, co dál. Popiš tam i tu příhodu s nutridrinkem. Já teda tak obecně mám přístup, že se obracím na vyšší úrovně organizace, protože to lidi kolikrát sami netusí, co se ji mna front-line děje a navíc jakmile je jednou něco písemně, tak už to zavání průserem, pokud se nakonec ukázalo, že došlo k zanedbání. Dokud to budeš češit per huba (per os ) tak mají vždycky prostor tvrdit, že jste jim něco neřekli jasně, že komunikace vázla na vaší straně atd.