Pájušo, já třeba zase tolik kamarádek nemám, ale s těmi, co mám, se známe už hodně dlouho a dokážeme si říct, nebo navzájem od sebe přijmout všechno...kdysi jsem kamarádce, která je pro mě spíš jako ségra, po jednom jejím nevydařeném vztahu, řekla, že si myslím, že si vybírá pořád ty stejné typy...se kterými je to sice fajn, ale pro rodinu, kterou už ona pomalu chtěla, se prostě nehodí...tenkrát mi řekla, že jí vůbec nenapadlo se na to dívat tímhle pohledem a dala mi v podstatě za pravdu...dneska je už několik let šťastně vdaná za skvělého chlapa a mají malou dcerku...a tatínek je opravdu úplně jiného ražení, než byli ti před ním...stejně tak mi těch několik opravdových kamarádek klidně řekne, když podle nich dělám nějakou blbost, nebo že bych něco měla zkusit jinak...a klidně dají za pravdu i někomu jinému, když to tak vidí...nenapadlo by mě to brát jako nějakou zradu, či co...