Příspěvek je tedy dost zmatený, ale vyluštila jsem, že jsi něco kamarádce řekla, pravděpodobně nějakou "pravdu" a ono se jí to až tak úplně nelíbilo a teď s Tebou nemluví...

Ona i pravda mezi kamarády se musí dávkovat s citem a opatrně. Je jenom velice tenká hranice mezi pravdou a neomaleností. Takže pravdu říkám, ale s ohledem na situaci a tak nějak jemně. Neřeknu kamarádce, že je kráva, protože ji další přítel akorát zase zneužívá a dělá si z ní cosi mezi jídelnou a matrací (čistočistá pravda), ale naznačím jí, že to pravděpodobně nemá budoucnost, že ji docela využívá a jak to tak vypadá, tak tu svou současnou přítelkyni asi neopustí, když to neuděla už před třemi lety, že... takhle to pobere, ale obávám se, že variantu A by asi nezkousla. A tak je to se vším, chce to hlavně cit, takt a empatii. A nebo si jít za svým a potom se nedivit, když už ten druhý nezavolá.