Yuki,
ale jak můžeš na prvním stupni vědět, čemu se nějaký dítě chce věnovat?
Já asi neznám žádný "geniální dítě", ale znám pár dětí, který jsou řekněme dobrý nebo nadaný na matematiku. Na prvním stupni se nudily, protože byly o něco dál, počítaly do tisíce, když se probíralo počítání do deseti, uměly dřív zlomky apod., ale furt na úrovni toho prvního stupně, neřešily v první třídě kvadratický rovnice. A jo, zrovna tyhle děti šly na víceletý gympl, nicméně šly tam jako dobří matematici, co jsou o něco napřed, ale v ostatních předmětech nijak "mimořádně nadaný" nebyly a pochybuju, že by se na tom víceletém gymplu nikdy a v ničem nenudily. No a pak jsou děti třeba jako můj syn, kterej vůbec celou prvostupňovou matiku nesnášel, nebylo jak poznat, že by ho nějaká matika mohla bavit, protože na prvním stupni by mu jednak nikdo kvadratický rovnice řešit nedal a druhak by to těžko v sedmi letech uměl. Prostě jsou jeho zájmy nebo řekněme silný stránky mimo obsah prvního stupně, a troufnu si tvrdit, že nebude jediný dítě, co to tak má. Proč bych měla (já nebo jinej rodič s dítětem podobnýho typu) zkoušet, jestli náhodou není "nadanej" na něco, co ho aktuálně vůbec nebaví, když je vysoce pravděpodobný, že buď narazí v průběhu času na něco, co ho bavit začne, nebo holt ne a nebude ho to bavit nikdy... a vůbec nic se nestane?