Přidat odpověď
libik - ukončení ani uzavření asi ne, ale tam - a, že, bohužel, poslední dobou jsem častěji na těchto smutných událostech než na těch veselých, je to něco jako vyvrcholení.
Divné slovo, vím, já ale smuteční obřady vnímám jako zlomové. Vím, že se to po nich nezmění a nic zázračně nepřebolí, ale nějak vnitřně se potřebuji rozloučit víc než doma u svíčky.
Nicméně, když se ten obřad nekonal, jakoby se něco neuzavřelo. Špatně se to vysvětluje i popisuje, když se konala v našem okolí bezobřadní rozloučení (vlastně nekonala žádná z různých důvodů), stejně jsme potřebovali všichni nějaký rituál k rozloučení se.
Týkalo se to osob blízkých (ne tak jako tobě, ale mně velmi blízkých) a ten obřad jsme si udělali tak nějak soukromý. A ano, myslím, že zesnulým to bylo jedno, ale bylo to důležité pro nás a bližší pozůstalé. Za mne to má svůj význam, ale může mít i v jiném čase a jiným způsobem než do pár dní po úmrtí a než plná obřadní síň a řečník, co o nich nic nevěděl.
Předchozí