píšu z vlastní zkušenosti, maminka měla hodně velký problém odpoutat mě od sebe, pořád měla pocit, že naše děti jsou její děti a nám je teda občas půjčí, měla snahu mluvit mi o toho, jak jsou oblečení, kdy už mám jít k doktorce, kolik a jaký jídlo dávat... hlavně teda u prvního, protože v asi dvou měsících druhýho jsem toto už nevydržela a rázně jsem to utnula, to totiž k ničemu dobrýmu nevede, a poznala jsem to právě na tom starším, který mi k babičce utíkal a na mě byl čím dál protivnější, a protože jsem nechtěla dělat potíže, ustupovala jsme čím dál víc, jenže se to tím nelepšilo, ale naopak