Brave, je to tak.
A stejně to bylo i u té mojí kamarádky a její dcery, obrovské navázání jedné na druhou, to se ale ukazovalo až postupně, tím procesem "léčení"...trvalo možná rok (u kamarádky), než se to stabilizovalo a další rok, než mohla říct, že je to OK.
A protože jsme o tom hodně mluvily, vím, jak velkou roli hrál kamarádčin klid...i když zpočátku hodně zdánlivý a nucený. Taky jsem se za ni tenkrát ptala tady...a pak jsem to s ní tak nějak nadálku žila.

není to vůbec lehký, vůbec, zvlášť pokud je na to člověk sám.
Tak i s tímhle bych prostě pracovala...abych na to enbyla sama, to jeden člověk nezvládne.