kudlo, tohle mě nepřestává fascinovat... kolik je tu lidí, co jsou přesvědčeni, že jim rodiče zkazili život svou výchovou... pokud pomineme případy skutečně nenormální (týrání apod.), musíme si přiznat, že nás rodiče měli nějakým způsobem spíš více než méně rádi a vychovávali nás tak, jak považovali za nejlepší a my si sice můžeme říct, že některé metody byly hodně zvláštní, ale ve výsledku jsme dospělí, svéprávní a je na nás se s tím dnes popasovat... já si třeba moc dobře uvědomuju, že mé fobie a mindráky mají svůj původ v dětství a ve výchově, ale je na mně, abych si to připustila, pojmenovala, uvědomila a pak to nějak zpracovala - buď tak, že se jim postavím nebo klidně i tak, že se s tím naučím žít...
ale je to už moje volba, moje rozhodnutí... já rozumím i tomu, že se někoho dotkne, když ho rodiče kritizují, ale dospělý člověk by snad už měl umět rozlišit, že rodiče mohou mít vlastní názor a ten je jiný než můj a že jsem já sama zodpovědná za svá rozhodnutí...
prostě pokud chci být rodiči brána jako dospělá, musím se jako dospělá chovat a argument, že někoho rodiče dospět nenechají, je zcestný - od určitého věku je prostě člověk zodpovědný sám za sebe (i když chápu, že je jednodušší si říct, že za můj zpackaný život může někdo jiný)