Měla by vypadat jako ta naše - dostatečně pestrá výuka, kde některé předměty nejsou striktně pojmenované a oddělené, ale prolínají se do sebe. Žáci se učí myslet komplexně, neoddělovat. Učí se samostatnosti, týden fungují "klasicky", týden projektově, každý projekt je na měsíc, pracují ve skupinách, které se mění a ve skupině každý zastává konkrétní funkci, která se ovšem taky průběžně mění, aby si všichni osvojili všechno, stějně tak si musí najít cestu i k neoblíbenému spolužákovi, naučit se s ním vyjít a spolupracovat. K projektům se dost jezdí sbírat informace mimo školu. Pokud se někomu něco nepodaří, má šanci to napravit. Hodnotí se do Školy online, něco známkama, něco procentama, něco slovně, rodič i dítě mají své připojení a vidí všechno hned, navíc to, co je slovně či procenty se po rozkliknutí samo převede i na známku. Pokud má dítě nějakou poruchu učení, tak s ní umí pracovat. Konzultace jsou jednou za půl roku, vždy ve složení dítě, rodiče, učitel, prostor k hovoru dostanou všichni, dítě předvede, co dělalo jako školní práci, samo se zhodnotí, pak ho zhodnotí učitel a pokud je co zlepšovat, domluví se, co pro to oba mohou udělat, proberou to s rodiči, co případně dělat doma a jak. Děti se neškatulkují, na každém se nachází to pozitivní, ale pracuje se i s ne úplně dokonalými vlastnostmi dítěte.
Kdybych to nezažívala a neměla porovnání s běžnou školou, nevěřila bych, že je toto zrealizovatelné. Přitom se jedná o vesnickou základku, malotřídku, žádná speciálka typu Waldorf nebo Montessori.