Kroniko, myslím si, že děti by měly alespoň jednou jet - ikdyby jen proto, že by poznaly, že je to tam vlastně nebaví. Aspoň můžou čestně říct před spolužáky, že je to tam nebaví. Takto to může vyznívat jako kyselé hrozny. Pokud jsou to normální děti, tak si myslím, že žádné mindráky z toho neplynou, dá se říct normálně spolužákům, že to nebaví je, nebo rodiče. Horší je, když děcka nejezdí nikam a pak jsou za socky - např. na lyžák, na školu v přírodě, ne výlety, do kina atd.
O rodině, která nikam nejezdí, si nemyslím nic. Důvodů pro to je hodně včetně té, že mají něco lepšího na práci, že mají zdravotní omezení nebo že dávají peníze jinam (což je můj případ - sice jezdím ale jen na ty levnější, vlastní jídlo, vlastní doprava, vlastní levné ubytování - vyhovuje mi to a peníze potřebuju na důležitější věci).
Protože jak jsi podotkla, když se chce, není takový problém dneska našetřit.
Já mám moře ráda, protože je přirozeně čisté (jinde se štítím), pomáhá na alergie a ekzémy mně i dětem a ráda plavu. Jezdím každoročně, výjimkou bylo, když byly děcka mimina.