Kuličko,

tak teď nevím - jsou ti, co nejezděj nikam, "za socky" nebo si o nich nemyslíš nic ?

Já sice na jednu stranu chápu to, co říkáš o tom, že je dobrý si některý věci aspoň vyzkoušet (i kdyby jen proto, aby člověk zjistil, že to není jeho šálek kávy), ale připadá mi divný, že by cokoli z toho měl podnikat jen proto, aby "to mohl čestně říct spolužákům" (kterým je do toho čestně či nečestně úplný houbeles). Když už, tak by to měl dělat kvůli sobě, ne?

Navíc co všechno by tedy člověk měl aspoň jednou vyzkoušet čistě jen z důvodů, aby mohl někomu cizímu říct, že to vyzkoušel? Něco, co "zrovna letí", je to ohromně módní a dělají to všichni? A co to vlastně je? Moře? Lyžování v Alpách? Dovolená na Bali? Meditace v Tibetu? Výstup na Mount Everest (kam se taky teď hrnou davy)?(Záleží na kruzích, ve kterých se zrovna pohybuješ).

A proč by měl byť i jen jednou zkoušet něco, co ho třeba vůbec neláká a nepřitahuje? Bude on kádrovat svoje spolužáky, jestli byli třeba v Louvru a ti se budou muset stydět, že ne, a vymýšlet, jak by se tam aspoň jednou dostali, když je třeba umění vůbec nebere?


Nemluvím o lidech, kteří mořem žijou a těší je to, to je úplně jiný kafe. Mluvím čistě o situaci, kdy by člověk měl absolvovat něco, co absolvujou davy, i když to jemu samotnýmu nic neříká, jen aby z těch davů nevybočil. O tom myslím mluví Kronika a IMHO by byla pěkná blbost to dělat. Poslala bych ty příbuzný či co to je s tím kamsi.