Přidat odpověď
Dcera má proti mně výrazně citlivý čich. Takže je buď čichový génius nebo mám já "hluchý" nos.
Popíšu příhodu, jak jsem na to přišla:
Dcera se vrátila domů s cizí čepicí. Našla ji ve škole na podlaze. Divila jsem se, proč ji nese domů. Strčila mi ji pod nos. Nechápala jsem, co blbne. Ona nechápala, jak můžu nechápat. "Ty to necítíš? To je přece Pavlíkovo." Zeptala jsem se, jestli to poznala po čichu. "Jo, já když na chodbě něco najdu, hned poznám, čí to je. Poznám všechny ze školy, ale Pavlík voní nejlíp." (Zatím bych závěry o genetické kompatibilitě nedělala, jsou to děti ještě dost před pubertou, pach se ještě určitě změní, takže ještě jí může i smrdět).
Dokážete rozeznávat větší počet lidí po čichu? Je to běžné? Pokud to není běžné, jak tuto schopnost rozvíjet? Chce si vyrábět z esenciálních olejů parfém, ale nevím, jak se správně postupuje, aby se ty oleje nevyplácaly na nějakou ve výsledku smradlavou hnusotu.
Předchozí