mě prostě přijde, jak kdyby mu hráblo, krize středního věku ve 30. nejhroší pro mě je, jak je krutě chladný - vypráví mi, jak se těší na jinou ženskou, i koho zkusí sbalit. pak ti řekne, že ho to mrzí, že prostě ale stejně smolík. dnes poprvý na něm bylo vidět, že mu klesaj ramena. před svým bratrem tvrdil, že by mi přál jinýho chlapa a štěstí, ale že mu je jasný, že si stejně nikoho nenajdu. taková bohapustá arogance, pohrdání.... od člověka, který se prostě choval vždycky úplně jinak. co mi řeknou časem lidi? budou přemýšlet, jak někdo jako on, mohl odejít ode mě? takové to obligátní ,,bůh ví, proč musel odejít,, atd. budu nakonec za špínu já.