Valkýro, kuřecí řízky nebyly ke koupi za socializmu, nebo jen občas až úplně ke konci, ale kupovalo se celé kuře a to se doma vykostilo. Ze skeletu, krku a křídel se udělala polívka, stehna a prsa byly na řízky, z odřezků "čína". Vykostit kuře jsem uměla docela obstojně už v patnácti, naučila to naší rodinu sousedka, která měla vystudovanou masnou školu a oni to museli umět na čas. Já tak rychlá nebyla, ale dělala jsem to čistě. Dneska už bych se s tím necrcala ani omylem, kupuju rovnou řízky, jsem líná, resp. je moc často doma neděláme, spíš si na ně někam zajdeme.
Hermelín byl k dostání běžně, děda ho jedl posypaný červenou paprikou s chlebem s máslem, někdy ho babička dělala smažený, ale moc ne, jedli jsme celkem zdravě. Sýrů byl u nás vždycky dostatek, protože babička pracovala jako účetní v Radlické mlékárně, kde sýry a mléčné výrobky nejen vyráběli, ale i dováželi ze Švýcarska /milovala jsem pravý Ementál/ a měli podnikovou prodejnu i pro svoje důchodce. Vybavuju si i Camembert v krabičce z dřevěné dýhy s papírovým víčkem nebo Rocquefort, to byly chutné sýry.
České jídlo bych nejspíš udělala bramborové placky, dají se jíst na sladko i na slano. A nebo obložené chlebíčky, ty by měly být vyložené české /neplést se sendvičema/.