Přidat odpověď
Uvažuju (nejen) nad tou šestnáctiletou kozou z vedlejší diskuse (která odsoudila, že matka přijede na tábor utišit smutný dítě, s tím, že "z něho vychová mamánka".
Jak by vlastně člověk měl reagovat na takovéto řeči, potažmo řeči různých "paní a pánů chytrých" a rýpalů, kteří přesně vědí, co by měli ti druzí dělat, a co hrozného se stane, když to dělat nebudou?
Ignorovat to? Oponovat tomu (a pak se s dotyčným třeba pohádat)?
A lze vůbec po někom legitimně požadovat, aby ty blbé kecy neměl (když máme tu svobodu slova), nebo je lepší se sám naučit, že názor někoho jiného je jen jeho názor a že nejsme nijak vázáni ho brát vůbec v potaz?
A co situace, kdy je adresát takového projevu z nějakého důvodu víc zranitelný? Přece jen to chvíli trvá, než se člověk k tomu "je to jen jeho názor" propracuje?
Předchozí