To si asi moc nerozumíme. I ten komentář působí tak trochu, že je tady dítě jako pasivní objekt, kterej je vychovávanej rodičem. Já beru členy rodiny jako vzájemně spolu vycházející (sobě rovné) osoby, které se učí nevzájem jeden od druhého. Když uvidím, jak třeba chlap na ulici bije svojí přítelkyni, tak se k tomu taky vyjádřím velice nelibě, protože prostě vidím, že jeden člověk zachází s druhým člověkem naprosto nechutně a fyzicky ho napadá. On mi pak taky nemá co říkat ať mu laskavě "nezasahuju do výchovy" jeho partnerky, protože nic takovýho nedělám. Nevím proč by to ve vztahu děti x dospělí mělo být jinak. Já dítě opravdu neberu jako věc.