Přidat odpověď
Kšandičko, ano, tak jsem to vždycky taky vnímala. Milovala jsem prázdniny u babiček a ony se na nás vždycky hrozně těšily a nikdy jsem neslyšela, že by to od nich byla nějaká oběť. Jsem reakcemi tady dost překvapená, že většina by z 8 týdnů obětovala max 2, protože by byly moc unavené - možná jo dnešním tlakem na výkon v práci (což chápu).
Ale já osobně bych "hlídání vnoučat" nechtěla brát jako zátěž, je to normální příležitost si je užít, seznámit se s nimi v nových situacích, dát jim něco do života - vždyť to je pro nás všechny nakonec nejdůležitější, ne? Rodina? Přijde mi to škoda.
Pravda je, že my jsme byli 3 sourozenci a vždy to bylo domluvené tak, že se k nám přidali příbuzní nebo kamarádi z okolí, teda velká parta dětí, která se volně pohybovala po vsi nebo městě a babička jedna občas s náma vyjela do zoo, druhá vůbec, stačila nám ta ves. Takže babičky měly starost jen jak nás nakrmit a případně vykoupat, bavit nás rozhodně nemusely.
Předchozí