Byla jsem jednou a nenáviděla jsem to. Radši bych se doma válela pod hrušní a četla si. Byla jsem za celý školní rok z kolektivů vyčerpaná, jezdili jsme každoročně i na školy v přírodě. Ale od cca sedmnácti jsem jezdila na akce s brontosaurem, sama a dobrovolně, a to mě bavilo. Syn paradoxně (vzhledem k tomu, že má Aspergera) tábory miloval a jezdil na ně moc rád, ačkoli jsem mu zdůrazňovala, že fakt nemusí, jestli nebude chtít.